Battaglia

Tento šlechtický rod pochází z italské Terme di Battaglia u Padovy. Slovo Battaglia v překladu znamená boj. Battagliové válčili za vlast, ale také pro čest a slávu a jistě i za peníze. Ve svém znaku měli modrého rytíře. V roce 1891 zdědil Bratronice Josefův syn baron Quido Battaglia. Ten se narodil v Bratronicích 29. 10. 1873 a zemřel na poli Bořky 28. 4. 1962 v požehnaném věku 89 roků. Byl to člověk velice pracovitý a moudrý, na sebe i na své děti velice přísný. Byl znám nejen jako dobrý hospodář, ale především jako významný chovatel kaprů. Jeho manželkou byla paní Gizela, rozená Bolzany. Pocházela z vesnice Pressbaum u Vidně, kde se 17.6.1888 narodila. Byla velice vzdělaná, hovořila šesti jazyky a mimo jiné také skládala básně. Battagliovi měli dvě děti.

Starší dcera Blanka se narodila 26.8.1911 v Tullnerbadu u Vídně, byla vynikající cyklistkou a již jako mladá dívka se vypravila na závodním kole prakticky bez prostředků přes Rakousko a Německo do Švýcarska. V roce 1948 se provdala do Švýcarska za mistra v akrobacii na kole, který však již ve 40 letech svého života zemřel na rakovinu. Po návratu do Čech se Blanka starala o maminku, která byla nehybná a ležela na lůžku téměř 8 roků. Blanka zemřela 7. l. 2005 v požehnaném věku 94 roků.

Mladším ze sourozenců byl bratr Kristián, který se narodil 7.12.1914 ve Vídni. Byl vynikajícím cyklistou, nevyhrál sice žádný prestižní závod,  Tour de France, ani Tour de Bohéme, ale tisíckrát překonal sám sebe. O jeho stěží uvěřitelných husarských kouscích kolují dodnes v cyklistických kruzích barvité historky. Tento nikým nesrovnatelný sportovní originál se postaral o svou nesmrtelnost už za svého života. Za více než šest desítek let dokázal v sedle zlámat vaz téměř miliónu kilometrů (935 000).

Na nejdelším národním cyklomaratónu Praha - Karlovy Vary - Praha startoval poctivě rovných čtvrt století. Tento nikým nepřekonatelný triumf mu vynesl přezdívku „Karlovarský hrdina". Stejně jako ostatní z jeho rodu byl Christian úžasně skromný, jeho závodní strava se skládala z božích darů - chlebových kůrek a čisté vody.... Jeho prvním závodním kolem byl anglický Brampton, na němž při prvním zahraničním výletu ošklivě havaroval ve francouzském Marseille. Mladý baron unikl amputaci nohy či dokonce smrti jen díky tomu, že s vypětím všech sil docestoval vlakem domů a zotavil se v péči českých lékařů. „Krista" trápil cyklistické pedály a svou tělesnou schránku neustále, v každé roční době a za každého počasí. Okázale ignoroval veškeré choroby. Chřipky a angíny nebral na vědomí, se zápalem plic si poležel pouhé dva tři dny a s dávkou antibiotik už vyrážel vstříc dvěstěkilometrovému tréninku, který u něho byl samozřejmostí. Na kole mnohokrát padl a mnohokrát vstal, při nočních návratech či ranních cestách do zaměstnání ve Strakonicích často narazil do lesní zvěře, za svůj cyklistický život utrpěl bezpočet zlomenin, šrámů, boulí a odřenin, ale nikdy nepovolil ani o píď. Vystřídal několik závodních cyklistických klubů ( Sokol Sedlice, ČZ Strakonice, Sparta Praha, Slavia Praha), ale vždycky jel především pro sebe, pro tu ohromnou lásku ke kolu. Trofeje, kterých nashromáždil spoustu, nebyly tím rozhodujícím. Christian trpěl strachem, aby své poslední pozemské hodiny netrávil upoután na lůžko, bezmocný, trpící. Na to mu jeho věrný kamarád a spolujezdec František Stupka z Blatné pohotově odpovídal: „Nic se neboj, Kristo, ty umřeš jak jsi žil - na kole!" A tato slova se vyplnila osudného 24. srpna 1991, kdy srdeční kolaps srazil tehdy šestasedmdesátiletého bratronického barona při cestě domů za Strakonicemi ze sedla přímo do náruče smrti. Sanitka už by bývala vyjížděla zbytečně, automobil, hbitě stopnutý jeho kamarády, vezl už pouze chladné tělo. Hořkou událost dodnes připomíná dřevěný kříž na místě tragédie.

Kristián, sestra Blanka i oba rodiče jsou pochováni na zábořském hřbitově. Předcházející generace byly pochovávány v zámecké hrobce u lesa Chvalov. Obec Bratronice však na svého Christu nezapomněla a 23. března 2002 byl na návsi slavnostně odhalen pomník Christiana Battaglii. Tohoto pietního aktu se zúčastnilo mnoho významných osobností, mimo jiné slavný cyklista Jan Veselý, krajský hejtman Jan Zahradník či přednosta OkÚ Strakonice ing. Josef Kalbáč. Autorem busty je akademický sochař Karel Kryška.

Battagliové vlastnili Bratronice do roku 1945. V roce 1990 jim byl zámek v restituci vrácen a paní baronka Blanka jej v roce 1994, včetně přilehlých hospodářských budov, prodala rodině Špalových z Prahy.